Pohádka o slepičce a kohoutkovi

Pohádka o slepičce a kohoutkovi

Pátek 13. duben šťastný to den, přijelo k nám divadélko s pohádkou. A o čem byla?

„Kuk“, slepička a kohoutek. Kohoutek byl lenivý, stále unavený, nechtěl vstávat a budit dvoreček. Děti slepičce pomohly, „kykyryký“ volaly a tančily slepičí taneček. „Úplná slepičárna“, řekl kohoutek, ale hrabat zrníčka stejně nechtěl. Až jednoho dne, jedno zrníčko uviděl, nerozdělil se, podváděl, až na to doplatil. Zrníčkem se začal dusit. Nešťastná slepička, prasátko z dvorečku, spolu s dětmi, běží na pomoc. Dostali nápad, „dáme kohoutkovi vodu“. Zazpívali písničku „Prší, prší jen se leje“ a prstíky snesli déšť. Studánka dala vodu, ale málo, kohoutkovi nepomohli. Volali doktora, taky nepomohl, myslel, že si všichni dělají legraci.

A ptáte se, jak to dopadlo?

Jako v pohádce. Slepička plácla kohoutka po zádech, zrníčko ze zobáčku vypadlo a bylo to. Všichni se radovali, smáli.

Kohoutek i děti už ví, že pracovat a pomáhat se musí. Podvádět se nevyplácí. Už teď se nemůžeme dočkat, kdo přijde za námi do školky příště.

Kiedroňová Michaela, asistentka pedagoga

Fotogalerie